Rozhovor s mistry ČR - Marek Bureš & Anastasiia Iermolenko

Jaké jsou Vaše pocity po ME? Jak se tancovalo a jste spokojeni s výsledkem?

Naše první ME jsme si moc užili, opět jsme se potkali s nejlepšími páry světa, se kterými se vídáme na soutěžích Grand Slam. V organizaci celé akce byly malé nedostatky, ale místo konání soutěže, počasí a atmosféra v Cambrils byla skvělá, takže jsme si odvezli spoustu pozitivních zážitků. Spokojení jsme především s naším tancem. Výsledek bereme také jako úspěch, přesto budeme v budoucnu mířit výš.

Nedávný mistrovský titul s sebou nese právě možnost reprezentovat ČR na titulárních soutěžích, těšili jste se na reprezentaci nové země? Jaké to pro Vás přineslo změny?

Na reprezentaci jsme se samozřejmě těšili. Co se týče naší přípravy a tréninků, tak se upřímně moc nezměnilo. Postupně se stále připravujeme na každou soutěž. Po 3 letech společné kariéry ale cítíme, že jsme více stancovaní, více si vzájemně důvěřujeme ve složitých elementech a vnímáme, že naše choreografie se staly natolik «automatickými», že může pokračovat dál.

Prozraďte ostatním, co všechno obsahuje příprava na ME?

Pro každý pár je tento proces určitě individuální a věříme, že by plán přípravy měl tvořit trenér, který ten daný pár zná tak, jako nikdo jiný. U nás tuto roli zastávají naši trenéři z Německa a Itálie, kteří nás inspirují nejen před soutěží, ale každý den.

Když se ohlédneme zpět na MČR, tak Máro už je to 13 let, co si vyhrál svůj první titul mistra ČR a teď se Vám to společně s Anastazií povedlo znovu. Co vše se mezitím stalo? Jaká byla tvoje cesta? 

Cesta byla poměrně dlouhá. Po svém prvním titulu v roce 2004 jsem vyhrál MČR ještě 7x v juniorských kategoriích. V mládeži jsem se se svou českou partnerkou rozpadl a našel jsem si partnerku v Německu, se kterou jsem vyhrál titul mistra Německa v mládeži. Z Německa jsem s asi roční pauzou v ČR zamířil do Moskvy, kde prakticky začala moje dospělá kariéra. V Rusku jsem trénoval asi 2 roky, celou dobu jsem ale reprezentoval ČR.

Jak jste se vlastně s Nastiou poznali a jak jste spolu začali tančit?

Právě díky Moskvě jsem se seznámil s Nastiou. Oba jsme se svými bývalými partnery trénovali v Moskvě a jeden z našich společných trenérů nám doporučil spolu tancovat. Dnešním paradoxem by se mohlo zdát, že to byl standardní trenér. Kvůli tomu jsme se seznámili prakticky jako standardní specialisté a na začátku už se schylovalo k tomu, že budeme tančit pouze standard. Po 5 měsících tvrdé přípravy pouze standardu jsme se ale rozhodli, že bychom chtěli tancovat 10 tanců a postupně se to překlopilo až na specializaci latiny.

V současné době se specializujete hlavně na latinu. Kdy vás uvidíme na parketu i ve standardu?

Jak jsme již naznačili výše, trénujeme obě disciplíny. Bereme si systematicky lekce s nejlepšími světovými trenéry ve standartu i v latině. Za Německo jsme tancovali soutěže 10 tanců, naší první sezonu v ČR se ale soustředíme na latinu. Ve standartu nás ale také budete mít možnost zanedlouho vidět.

Jaké máte společné taneční cíle?

Může to znít jako klišé, ale naším hlavním cílem je vždy ukázat svůj nejlepší tanec. Rozhodně nemůžeme říci, že cílem je být například mistrem světa a finito… Již několikrát jsme si uvědomili, že jsme si stanovili cíl a ve chvíli, kdy jsme ho dosáhli, najednou nám byl malý. Je to asi normální jev, pár který je v semifinále, se touží dostat do finále. Pár, který je ve finále, chce vyhrát, atd. Tento kolotoč nikdy nekončí. Proto si nestavíme cíle ve formě výsledků, ale vždy se soustředíme na kvalitu a na to abychom byli my sami spokojeni se svým výkonem. Skvělé výkony budou přinášet dobré výsledky a dále tituly.

Nastio na Mistrovství jsi měla opravdu krásně šaty, kam chodíš na originální nápady, co tě inspiruje?

V minulosti jsem byla profesionální modelkou, takže mám osobní zkušenost s módním průmyslem. Nápady na všechny šaty pro sebe i své nejlepší taneční svěřenkyně beru z nejnovějších módních přehlídek.

Všichni víme, že jste pár širší světové špičky. Můžete nám říct něco o vašem systému tréninků? Připravujete se jen na parketě nebo i mimo něj?

Pokud se budeme bavit o vrcholové úrovni, tak je podle nás příprava právě mimo taneční parket velice důležitá. Pro nás je podstatná podpora fyzioterapeuta, sportovního psychologa a baletní trenérky.

Udržet se ve světovém žebříčku v TOP20 je určitě náročné, navíc věříme, že u té dvacítky nebudete chtít zůstat, kdo Vám pomáhá v přípravě a kdo jsou Vaši hlavní trenéři?

Naši trenéři jsou v Německu a v Itálii. Vídáme se s nimi přibližně jednou za tři týdny.

Jakého úspěchu si v tancování nejvíce vážíte?

Nejvíce si vážíme titulu MČR, a to hned z několika důvodů. Tento titul nám dal možnost reprezentovat zemi a pocit být mistry. Byla to zároveň první soutěž, kterou jsme tancovali za ČR a ještě ke všemu v Lucerně, kterou oba milujeme.

Nově tedy reprezentujete Českou republiku. Můžeme tedy počítat, že Vás tady budeme vídat častěji? Kde Vás můžeme zastihnout? Jak se díváte na účast na soutěžích jako jsou taneční ligy?

Ano v Čechách nás samozřejmě potkávat budete. Nejbližší česká akce, kde nás můžete vidět, je superliga v Lucerně. Dále máme v plánu show v Olomouci.

K svědomitému tréninku patří určitě i účast na zahraničních campech. Blíží se jeden z největších, který se pravidelně koná ve Wuppertalu – THE CAMP. Jak byste nám ho přiblížili? Co páry mohou očekávat?

Shodou okolností odpovídáme na Vaše otázky ve chvíli, kdy máme zabalené kufry právě do Wuppertalu. Tento ročník bude jubilejní desátý. Jestli se nepleteme, tak se očekává rekordní účast. Na tomto soustředění vyučuje přes 40 topových světových trenérů a účastní se ho mistři světa prakticky všech kategorií, díky tomu patří k nejprestižnějším na světě. Rozhodně je to jeden z nejkrásnějších campů světa díky svému unikátnímu historickému místu konání.

Kdybyste měli porovnat české a německé taneční prostředí, co se Vám na něm líbí a co byste naopak vylepšili?

Jestli jsme v minulosti pociťovali dostatečně velký rozdíl mezi těmito dvěma zeměmi, tak dnes musíme říci, že se podmínky v Česku podstatně vylepšily. Cítíme velkou podporu od ČSTS, za což bychom chtěli moc poděkovat. Já osobně jsem velice rád, že mohu reprezentovat svoji zemi a upřímně se po změně země cítíme výborně.

Přestup do české federace pro vás znamenal i přestup do nového klubu. Tančíte za taneční klub COOL DANCE. Jak jste spokojeni s podmínkami v klubu?

COOL DANCE nám nabízí výborné podmínky pro náš rozvoj. Máme k dispozici 2 celá studia, která jsou otevřena od rána do večera, takže můžeme trénovat kdykoliv a jakkoliv dlouho se nám zachce. Atmosféra v kolektivu je velice příjemná, všichni jsou nám kdykoliv ochotni pomoci. Možná právě toto je důvod, proč se klub takovým tempem rozrůstá.

A teď trochu otázky na tělo. Jak jste se oba dostali k tancování? V kolika letech jste začali?

Marek: Začal jsem tancovat v klubu svých prarodičů TK Koškovi Liberec. Celá moje rodina prakticky žije tancem, takže jsem byl v tanečním prostředí od narození. Právě proto jsem si byl jistý, že nikdy tancovat nebudu. Když mi bylo 6 let, tak se mě pokusila babička donutit začít tancovat, ale to jsem úspěšně odolal. O rok později byli ale chytřejší. Domluvili mi předem partnerku a když jsem byl na sále, přivedli ji ke mě a zeptali se, jestli teda budeme spolu tancovat. Před ní už mi bylo trapné říci, že ne. 

Nastia: Já jsem už ve 2.5 letech začala s gymnastikou, ale o půl roku později jsem navštívila lekci sportovního tance a už jsem se na gymnastiku nevrátila.

Nastio jaká je Markova nejlepší vlastnost a která tě naopak nejvíc štve?

Ideální lidé neexistují, všichni máme své silné a slebé stránky. Existují ale ideální vztahy. Jak v životě, tak i v kariéře je potřeba takové vztahy každý den o pečovávat - dělat šťastným toho, kdo je s tebou, být oporou, umět podržet, ustoupit, když je třeba a cenit každý společný den, každý dosažený cíl. Vždy jít vpřed. To vše v našem páru máme. Marku, moc dekuju!

Co se týče negativů, tak Marek někdy zapomíná, že jsem skoro 2krát menší než on, i výškou i váhou. On na to v průběhu tance často zapomíná a když přidá, tak mě i zvedne z parketu. Marku, já ráda stojím na vlastních nohách!! Haha

Marku, stejná otázka.

Nastia má tolik dobrých vlastností, že je těžké vybrat jen jednu. Je velice silný člověk a má neuvěřitelně silnou vůli. Je to první partnerka, se kterou cítím, že chceme oba to samé jdeme si za tím. To je možná to, co stojí za naším úspěchem. Za to bych jí chtěl moc poděkovat. Co mě někdy štve je její perfekcionismus. Já sám jsem takový, ale někdy už mám pocit, že už je to fakt dokonalé, ale Nastia není spokojená. Nakonec ale prakticky vždycky uznám, že má pravdu.

Dlouho jste tančili v Německu, naučili jste se i německy, nebo jaký je Váš společný komunikační kanál?

Německy oba rozumíme a trochu mluvíme. V Německu je národní tým natolik mezinárodní, že tam spolu všichni spolu stejně mluví anglicky nebo rusky. Spolu mluvíme převážně rusky, ale už začínáme někdy pomalu přecházet i do češtiny. Nastia se rychle učí.

Hádáte se občas na tréninku nebo jste bezkonfliktní pár? Co byste poradili ostatním párům k tomu, aby jejich tréninky proběhly v klidu a bez hádek?

Asi se na světě nenajde pár, ve kterém se oba vždy shodnou na 100%. Když pár přichází na sál tak si ale musí uvědomit, jestli si přichází popovídat nebo se zlepšit. Je důležité si v páru naslouchat a důvěřovat, potom spousta problémů zmizí sama. Pro nás mají společné cíle nejvyšší prioritu a jsou důležitější než jakékoliv konflikty.

K tancování a obecně ke sportu patří i relaxace. Jak relaxujete vy, případně, co rádi děláte ve volném čase?

Snažíme se pravidelně navštěvovat maséra a když je to možné, tak si zajdeme zaplavat nebo do sauny. Když jezdíme po světě na soutěže a soustředění a jsme na nových místech, tak si vždy uděláme den volna, abychom se tam poohlédli a získali inspiraci.

Je někdo komu byste chtěli poděkovat? Kdo Vás nejvíce podporuje?

Lidí, kterým bychom chtěli poděkovat, je celá řada, rodiči počínaje, přes sponzory a naše svěřence, trenéry konče. Zvlášť bychom ale chtěli poděkovat Českému svazu tanečního sportu a klubu COOL DANCE za to, jak nás přijali.

Redakce COOL DANCE

Fotografie Libor Makrlík